Nejasné stanovisko v doporučeném postupu pro kopírování průkazů totožnosti pro účely AML zákona
Dne 13. 5. 2021 zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) na svých stránkách stanovisko k prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů.
Hlavní rozpor spočívá v doporučeném postupu pro kopírování průkazů totožnosti při identifikaci a kontrole klientů pro účely zákona č. 253/2018 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (AMLZ). Zatímco FAÚ ve svém pokynu výslovně doporučuje povinným osobám, aby kopie průkazů totožnosti pořizovaly, a to i při identifikaci klienta „tváří v tvář“ (kdy lze kopírování průkazu nahradit pořízením výpisu obsahujícího veškeré údaje požadované AMLZ), ÚOOÚ ve svém stanovisku naopak plošné pořizování kopií průkazů totožnosti odmítá.
Dokumenty se rozchází i v otázce potřeby získat souhlas klienta s pořízením kopie. Pokyn FAÚ výslovně uvádí, že kopie průkazů totožnosti lze pořídit i bez prokazatelného (písemného) souhlasu klienta, přičemž tento souhlas dle názoru FAÚ nepodléhá požadavkům čl. 7 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), tj. nemusí se jednat o souhlas svobodný a lze jeho udělením podmínit uskutečnění obchodu či uzavření obchodního vztahu s klientem.
ÚOOÚ odlišně od FAÚ naopak uvádí, že vyjma případů, kdy je smlouva uzavírána výlučně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, má povinná osoba pořizovat kopii průkazu totožnosti jen se souhlasem klienta, kdy tento souhlas je dobrovolný a uzavření smlouvy jím nesmí být podmíněno. Pokud klient souhlas neudělí, mají být z předloženého průkazu totožnosti pouze zaznamenány potřebné identifikační údaje.
V neposlední řadě rozpor mezi stanoviskem ÚOOÚ a pokynem FAÚ spočívá v odlišné interpretaci zásady minimalizace ve smyslu čl. 5 GDPR ve vztahu ke kopírování dokladů. Zatímco FAÚ naplnění této zásady spatřuje v tom, že povinná osoba pořídí kopii jen té strany průkazu totožnosti, na které jsou uvedeny předmětné údaje, ÚOOÚ nabádá povinné osoby k tomu, aby pořizovaly kopie pouze částí dokladů potřebných k identifikaci či kontrole, a to za použití šablon zakrývajících nepotřebné údaje.
Podoba správného postupu při provádění identifikace a kontroly klientů dle AMLZ je s ohledem na protichůdná stanoviska obou úřadů velmi nejasná, přičemž není zřejmé, v jakém případě a v jakém rozsahu je potřeba kopie průkazů totožnosti pořizovat. Vývoj celé situace pro Vás proto budeme nadále sledovat.
