Novela ZPKT může výrazně změnit povinnosti investičních zprostředkovatelů
Dne 17. prosince 2025 přikázalo plénum Senátu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako garančnímu výboru a Ústavně-právnímu výboru návrh zákona měnícího zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT).
Překladatelé návrhu pocházejí napříč senátními kluby a je tudíž možné předpokládat podporu napříč jednotlivými kluby v Senátu i případně v Poslanecké sněmovně. Tento návrh novely ZPKT má potenciál výrazně změnit regulatorní požadavky na investiční zprostředkovatele.
Cílem návrhu tohoto zákona je snížit regulatorní zátěž investičních zprostředkovatelů v některých oblastech na minimální míru, která je vyžadována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II) na subjekty jinak vyňaté z působnosti této směrnice oproti současnému stavu.
Navrhovaná změna mimo jiné spočívá v tom, že některá ustanovení ZPKT, která se v současnosti aplikují na investiční zprostředkovatele obdobně, by se v případě schválení aplikovala přiměřeně (tj. potenciálně v menším rozsahu v závislosti na velikosti a činnosti konkrétního investičního zprostředkovatele). Jedná se mimo jiné o požadavky na vedoucí orgán a posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu, postupy pro nabízení investičních nástrojů nevytvořených konkrétním investičním zprostředkovatelem (tj. všech investičních nástrojů) či pravidla jednání se zákazníky.
Některé povinnosti vyplývající ze ZPKT zároveň investičním zprostředkovatelům by přijetím novely kompletně odpadly. Se schválením zákona v této podobě by se na investiční zprostředkovatele nepoužila ustanovení o outsourcingu, pravidel řízení rizik či zákazu pobídek.
Návrh zákona zároveň výslovně stanovuje, že na investiční zprostředkovatele se také nově budou aplikovat ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, jejichž aplikační povinnost byla dle důvodové zprávy dosud dovozována výkladem České národní banky – takto by měla být dle důvodové zprávy k návrhu posílena právní jistota. Dále se také v návrhu stanovuje, že pravidla odměňování vázaných zástupců musí zohlednit to, že jsou samostatně výdělečně činní.
Novela bude mít v případě jejího schválení taktéž téměř jistý dopad na některá stanoviska České národní banky – např. stanovisko „K pravidlům odměňování vázaných zástupců investičního zprostředkovatele“ či „K plnění povinností dle nařízení (EU) 2017/565 investičním zprostředkovatelem“.
Je otázkou, o jak výraznou změnu režimu investičních zprostředkovatelů se bude s ohledem na výklad slova přiměřeně jednat – s určitostí je ovšem možné stanovit, že z pohledu regulatorních požadavků se na ně již nebude nahlížet v žádné oblasti jako na obchodníky s cennými papíry. V případě schválení novely lze očekávat publikaci nových výkladových stanovisek a metodik České národní banky, kterými se stanoví nový standard regulace investičních zprostředkovatelů v návaznosti na novou regulaci.
Účinnost se navrhuje k 1. lednu 2027.