Jednotné evropské přístupové místo
EU vyvíjí snahu o větší propojení evropského kapitálového trhu. Od 9.1.2024 je účinné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje tzv. Jednotné evropské přístupové místo (ESAP – European Single Access Point).
Nové nařízení jde ruku v ruce se snahou EU o větší propojení kapitálového trhu, které je součástí dlouhodobého trendu, akcelerovaného Akčním plánem pro unii kapitálových trhů z roku 2020.
Cílem tohoto nařízení je vytvořit jednotné místo pro přístup k informacím o subjektech finančního trhu a finančních produktech napříč celým evropským kapitálovým trhem. Do budoucna by mělo být například obstarání informací o českém fondu či dluhopisu pro investora z Dánska či Bulharska stejně jednoduché jako pro investora z Prahy či Brna. ESAP by měl být bezplatným, uživatelsky přívětivým, centralizovaným a digitálním přístupem k finančním informacím pro investory z celé Evropské unie, přičemž speciální důraz bude kladen na přístup k informacím o udržitelnosti.
Pro usnadnění přístupu (a překonání evropské jazykové bariéry) bude EU poskytovat alespoň základní strojový překlad informací.
Snahy o zřízení centralizovaného místa s obsahem veškerých relevantních informací o finančních subjektech a produktech přitom nejsou nové. V mnoha ohledech tak Evropa dohání zavedenou zahraniční praxi, kdy například ve Spojených státech funguje obdobná databáze již od roku 2001 (systém EDGAR).
Nové nařízení je přitom pouze prvním výkopem směrem ke zřízení ESAP. Evropská unie předpokládá přijetí navazujících regulačních technických norem, které blíže objasní a upřesní konkrétní fungování jednotlivých mechanismů ESAP, a to včetně konkrétní podoby strojově čitelného formátu předkládaných informací. Samotné spuštění ESAP se plánuje k 10. červenci 2027, přičemž první informace by se měly v ESAP objevit 10. ledna 2028. Během pilotního zveřejňování by měly být dostupné informace o udržitelnosti dle nařízení SFDR a sdělení klíčových informací dle nařízení PRIIPs KID. Sběrem informací pak budou pověřeny národní orgány dohledu, přičemž lze předpokládat, že v České republice bude sběr informací delegován na Českou národní banku.