DIP a další pozměňovací návrhy PS
24. 10. se těsně před druhým čtením zákona v systému Poslanecké sněmovny objevilo celkem 10 pozměňovacích návrhů k předmětnému zákonu, z nichž 7 se věnovalo úpravě produktů spoření na stáří, případně pouze DIP – dlouhodobému investičnímu produktu.
Většinu z nich lze označit za návrhy, které mají za cíl zlepšit postavení stávajícího penzijního spoření, resp. DIP omezit a zregulovat do podoby „horší varianty penzijního spoření“ bez státního příspěvku. Jeden z poslaneckých návrhů navrhuje přímo DIP zrušit, resp. jej nezavádět, což je minimálně nestandardní, když tato právní úprava navazuje na všeobecně uznávaný návrh Ministerstva financí z doby předchozí vlády (DIP byl tehdy označovaný jako ÚDI = účet dlouhodobých investic), jehož legislativní proces nebyl z časových důvodů dokončen ve sněmovně do konce předchozího volebního období. Je tedy spíše řečnickou otázkou, komu mají být tyto návrhy ku prospěchu. Tržní ohlasy jsou prozatím nejpříznivější na návrh pana poslance Munzara (a dalších jeho kolegů z různých klubů), kterým by se z DIP měla ztratit úprava obecného nezdaňování příjmů z obchodů prováděných v rámci DIP, dále by poskytovatelé měli notifikační povinnost vůči ČNB o tom, že zahajují či ukončují poskytování DIP, jakož i zpřesňují oblast nástrojů/aktiv, které mohou být nabyty do DIP (omezení zejména pro oblast dluhopisů a akcií, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu). Je možná škodou snaha o zrušení nezdaňování příjmů v DIP, když toto může přinést další povinnosti pro klienty v DIP (podání daňového přiznání), kteří budou v DIP aktivně obchodovat a nedodržovat u toho například časový test.
Z 3 zbývajících návrhů se 2 týkají spotřebitelských úvěrů a případných nákladů účtovaných bankami při předčasném splacení hypotéky mimo termín fixace.
Posledním návrhem je pak zcela nový návrh na daňovou úpravu tzv. ESOP, tj. zaměstnaneckých opčních programů, které v českém právním prostředí zcela chybí, což negativně ovlivňuje i oblast start-upů, v nichž jsou tyto programy de facto standardem. Uvedená úprava ESOP (odložení zdanění na pozdější termín) má za cíl upravit zdanění tak, aby to odpovídalo účelům a cílům ESOP, a tedy předpokládáme, že tento návrh může být vítán jako další krok k zatraktivnění této oblasti, která může mít velký potenciál v ČR. Nicméně dle prvních ohlasů z trhu se zdá, že i tento návrh nemusí být zcela dotažený a že zřejmě nebyl široce projednán s příslušnými subjekty, pro které je oblast ESOP velmi důležitá.
